dotek

mé ruce oněměly

kdesi v trávě

ztratily svůj cit

neschopny hladit

bloudí oblohou

dotýkají se

náhodných kolemjdoucích

těkají

po ženských ňadrech

a sní

...

znáš to ...

znáš to

...

v koutku zahrady

schoulený za jabloní

čekáš na rozednění

na proužek světla

na dotek

který 

stále

není

...

 ... pomalu zavírám vrátka ...

sám

jsou dny

kdy se bojím

jak malý chlapec

zůstat sám

v koutě

tam

za závěsem

sám

slyšíš to slovo?

tu ozvěnu?

to ticho žilek listů?

tvá náruč

je ta tam

jsem tu sám

...