Asi jako spousta lidí mám nastavené v prohlížeči stránky, které se mi načtou vždy při spuštění. Nějaké noviny, pár blogů a stránky z oblastí, které mně zajímají. První co po ránu udělám, když si s kafíčkem sednu k počítači je, že si prolítnu tyto weby, něco mě upoutá, něco ne. Ale v posledním půlroce nebo roce jsem zaregistroval určitou nechuť. Nechuť číst. Postupně jsem stále méně procházel jednotlivé weby, postupně jsem přestal klikat na zprávy, postupně jsem dokonce začal některé tyto "domovské stránky" ze svého prohlížeče odebírat až jsem zůstal u dvou posledních. Ale i ty už víceméně nečtu a mám je tam jen ze setrvačnosti. A tak po ránu sedím před počítačem, koukám na prázdný monitor a pokládám si stále častěji otázku k čemu mi vlastně ta informovanost je? Touha po informacích se vytratila a začíná převládat touha po vnímání. Asi jsem přesycený.
A tak místo ranního čtení zpráv raději jdu ven. Dívat se jak vychází slunce, jak se každý den mění úvoz za vsí, jak je každý den obloha jiná a plná předzvěstí ... a mám takový lehounký pocit, že dostávám víc. Podstatně víc informací, které potřebuji pro svůj klid, pro své myšlenky, pro svůj rozvoj. Zároveň se stále častěji dostavuje zjištění, že mi nepřečtenými zprávami nic neuteklo, že se "nic nového" nestalo, že všechno běží jako dřív.
...
