Materiální zabezpeční vyvolává pocit jistoty. Pokud prostě máme pokryté alespoň ty základní potřeby, pak se cítíme víceméně v pohodě. Jakmile nám začínají chybět zdroje na porkytí těchto potřeb, začínáme cítit nejistotu. Spoustu si toho můžeme odpustit a vše zvládneme vcelku bez problémů, ale zvyšující se pocit nejistoty je s tím přímo úměrný. A pocit jistoty, je jeden ze základních pocitů, který k životu potřebujeme. To je ale také důvod, proč mnoho lidí zaměňuje lásku s materiálním zabezpečením. Láska nám totiž přináší podobný pocit. Pocit jistoty. Akorát, že tentokrát není spojený s materiálním zabezpečením ale se zabezpečením citovým. Mnoho žen se proto cítí bezpečně i ve vztazích, kde láska není. Není to proto, že by byly citově vyprahlé nebo nebyly schopné lásky, ale jen proto, že výsledný pocit bezpečí a jistoty je stejný. Jsou to spojené nádoby. S rostoucím bohatstvím společnosti klesá potřeba rozlišovat mezi těmito dvěmi zdroji pocitu jistoty. Je daleko snažší tento pocit zajišťovat materiálně než citově. Má to ale své velké ale. Materiální zabezpečení a z něj plynoucí pocit jistoty stojí a padá na tomto materiálním bohatství nebo dostatku. Jenomže to může ze dne na den zmizet. Pak se skokově hroutí celý svět postavený na tomto nejistém zdroji pocitu jistoty. Naopak pocit jistoty vycházející z lásky je stabilní. Není závislý na tom, jestli mám co jíst nebo kde spát. A ono otřepané tvrzení, že když není na chleba, tak tě láska brzy přejde, je jen potvrzením toho, že nejsme schopni rozlišit lásku k člověku a lásku k majetku.
