pondělí 30. prosince 2019

slepice nebo vejce?


Ženy touží po láskyplné pozornosti od mužů. Muži touží po obdivuplné pozornosti od žen. Jedni i druzí tím často podmiňují nebo omlouvají své chování. Obě strany hledají odpověď na otázku, co bylo dřív? Jestli nedostatek těchto pozorností způsobil ochladnutí vztahů a ztrátu lásky a nebo naopak jestli ztráta lásky a ochladnutí vztahů vyvolal nezájem a nedostatek těchto pozorností? Obě strany hledají všechny možné i nemožné důkazy, a to vždy tak, jak jejich ego potřebuje, tak aby usvědčili druhou stranu z toho, že to začalo u ní, nikoliv u mě.

Ta otázka a všechny odpovědi na ní jsou alibistické a falešné ačkoliv se zdají být logické a jasné. Ta otázka je sama o sobě nesmyslná stejně jako otázka „co bylo dřív, jestli slepice nebo vejce“. Nic nebylo dřív. Všechno bylo vždycky současně a vznikalo současně.

Kdysi dávno byly živé organismy, které snášely vajíčka do vody. Evolucí se pak postupně vyvinuly vajíčka s tužší blánou, která se v průběhu milionů let změnila u některých organismů až do podoby skořápky u slepic.

A úplně stejně je to s láskou. Jestliže ženy touží po láskyplné pozornosti od mužů, nejde to bez toho, že by jim věnovaly pozornost plnou obdivu. Jestliže muži touží po obdivu od žen, nejde to bez toho, že by jim věnovali láskyplnou pozornost. A protože můžu ovlivňovat pouze své vlastní chování, musím i v tomhle případě začít sám u sebe. Problém je v tom, že se bojíme dávat. A bojíme se dávat, protože se bojíme, že bychom za to nemuseli nic dostat. Ale to není láska. To je výměna, jakýsi citový business.

Jediné řešení je nehledat alibistické odpovědi na to, co kdo dává nebo nedává, nehledat zdůvodnění nebo výmluvy kdo začal nebo musí začít, ale naprosto jednoduše dávat sám a nečekat, že dostanu adekvátní „plnění“. Jediné řešení je poskytovat láskyplnou pozornost na jedné straně a pozornost plnou obdivu na druhé straně, poskytovat je na všechny strany a plně se spolehnout na evoluční přírodní zákon lásky, který funguje naprosto spolehlivě a říká „budeš-li dávat pozornost plnou lásky, vždy se ti začne odněkud dostávat pozornosti plné obdivu a budeš-li dávat pozornost plnou obdivu, vždy se ti odněkud dostane pozornosti plné lásky“.

Pokud se nám zdá, že se nám nedostává láskyplné pozornosti nebo pozornosti plné obdivu, pak to není proto, že by jí někdo nedával, ale proto, že jí nedáváme my a nebo proto, že tuto pozornost nejsme ochotní nebo schopní přijímat.


úterý 3. prosince 2019

kapky ticha

kapky ticha
kapky dechu
v mechu
vibrace tvého srdce
v mé ruce
chvění
trošku snění
více doteků
bez dechu
tam
...

sobota 30. listopadu 2019

čtvrtek 31. října 2019

chvějivé doteky

plné hrsti
prsti
plné prsty
doteků
podzim
šustí
v tvých vlasech
mé dlaně
tvé laně
leží vedle sebe
vůně
ticho
chvění
do rozednění
...

neděle 22. září 2019

zadarmo ani kuře nehrabe

V poslední době nebylo možné se vyhnout článkům nebo komentářům věnujících se Janě Filipové a jejímu soudnímu vítězství nad Babišem. A v rámci tohoto čtení a poslouchání jsem narazil i na vyjádření jejího souseda z vesnice, kde bydlí. Nepamatuji si ho přesně, ale víceméně se tam vyjádřil v tom smyslu, že je přesvědčený o tom, že demonstranti byli placení, protože "kdo by tam přeci chodil zadarmo, když dnes nikdo nic zadarmo neudělá". Ten muž mimoděk odhalil, jak silně je v lidech zakořeněné socialistické "kdo nekrade, okrádá rodinu" a nebo "proč bych to dělal, když z toho nic nemám". A na druhou stranu vyjádřil tu šílenou frustraci z toho, že je nedoceněný, že za to, co dělá nedostává adekvátní protihodnotu. Ten muž nepřímo řekl, že kdyby mu někdo dal tisícovku, taky by šel demonstrovat. Vlastně Janě Filipové záviděl, byť nebylo co, a byl naštvaný, že jemu nikdo podobný bezpracný výdělek nenabídl. Ten muž neměl nic proti Janě Filipové, nic proti demonstrantům, nic proti nikomu. Ten muž byl jenom hluboce frustrován, že jiný dostal a on ne. A to bez ohledu na realitu. A přesně na tom stála komunistická morálka za socialismu. Záviděli jsme si to nic, které jsme všichni měli, hádali se kvůli tomu mezi sebou, a ti nahoře si v klidu mohli dělat cokoliv chtěli. A stejně jako komunisti za socialismu umně využívali tuto lidskou slabost, tak úplně stejně toho dnes využívají Babiš se Zemanem. Umně hrají na struny závisti, umně poštvávají lidi proti sobě lehoučkým pošťouchnutím, že oni za to určitě něco dostali, zatímco ti "poctiví", co seděli v klidu doma nedostali nic.

středa 6. března 2019

pššš

srdíčko tvého podbřišku 
jsem schoval do dlaní
abych tě ochránil 
ve spaní
...

sobota 2. března 2019

srdíčko kapradiny

chtěl bych se v tobě stulit
jak srdíčko kapradiny
ale taky bych chtěl
abys mně vytáhla ven
abych mžoural 
jak oslněné zvíře
a ty bys mně
stáhla z kůže
...

středa 20. února 2019

pondělí 18. února 2019

bolest

ztratil jsem tě
asi na vždy
má lásko
od teď
mně bude
jenom půl
stát budu v lukách
jako kůl
nebo jako vůl
marně tě budu
hledat pohledem
marně budu
snít
o tom
že bych tě 
mohl
mít


pátek 8. února 2019

Okamžik

Jsem svázán
přítomným oka mžikem
úchvatnou realitou
na minulost
ani budoucnost
nemám čas
proto se mně
neptejte
co bylo
či bude
teď chci zpívat
jak jen to půjde
nebo být
v tichém úžasu
chci milovat
to chvění
při rozednění
chci dýchat
a do života
píchat
píchat
a píchat

... ticho ...


Ticho a samota
hlavu mi zamotá
často mně vyděsí
do vzduchu pověsí
tisíce otázek
jak malý oblázek
a já pak
v tom kamení
se ztratím